Jak probíhá recyklace odpadních baterií, tedy jak vypadá cesta ze sběrného místa na třídicí linku a do zpracovatelského závodu?
Cesta recyklace začíná tím, že použité odpadní baterie odnesete na sběrná místa, kterých je po České republice už přes 28 000. Vybité baterie ze sběrných míst sváží smluvní partneři kolektivního systému ECOBAT na třídicí linku do středočeského Řevničova. Putují sem svozy z měst a obcí, obchodů i škol, ale i výrobních závodů. Zde jsou vybité baterie pečlivě roztříděny dle skupiny a chemického složení.
Z třídící linky roztříděné odpadní baterie putují do firem, které se specializují na recyklaci a zpracování různých kovů. V Česku jde například o společnost Kovohutě Příbram, kde se zpracovávají olověné baterie. Větší část vytříděných baterií však směřuje do zahraničí – například do Německa, Francie či Polska. K ekonomicky smysluplné recyklaci je totiž zapotřebí velké množství vstupního materiálu, v tomto případě vrácených použitých odpadních baterek.
A jak to vypadá ve skutečnosti? Podívejte se na pořad Cesta věcí dokola a reportáž v ČT.
Pyrometalurgické zpracování
Pro zpracování běžných tužkových baterií se v zásadě používají dvě cesty: pyrometalurgické, nebo mechanické a chemické zpracování. Při pyrometalurgickém zpracování dochází k hutnickému zpracování baterií v obloukové peci za vysokých teplot bez předchozí mechanické úpravy. Získáváme při něm:
- Slitinu železa, manganu a niklu. Využití má pro výrobu antikorozní oceli, například pro chirurgické nástroje nebo kuchyňské dřezy.
- Oxid zinečnatý. Ten se využívá pro výrobu zinku a dále pro povrchovou úpravu kovů, například pro pozinkované popelnice.
- Manganový silikát. Využívá se jako nízkoprocentní ruda v manganovém průmyslu. Mangan se obecně používá pro zlepšení mechanických vlastností, například ke zušlechťování konstrukční oceli.
Mechanické a chemické zpracování
Při mechanickém a chemickém zpracování dochází nejprve k drcení a separaci kovů, plastu a papíru a poté k loužení získané jemnozrnné černé hmoty. Jemnozrnná černá hmota je směs burelu (oxidu manganičitého), grafitu a elektrolytu (chlorid zinečnatý nebo hydroxid draselný), a dále železných kovů a kovového zinku. Následně se černá hmota zpracovává metalurgicky na zinek či oxid zinečnatý a manganovou strusku. Nebo také loužením na uhličitan zinečnatý, který se používá třeba v kosmetickém průmyslu nebo na výrobu některých krémů. Železné kovy a kovový zinek se také dále zpracovávají metalurgicky.
Zdá se vám to složité?
To zásadní, co je dobré vědět, je, že díky recyklačním procesům získáváme druhotné suroviny. Z jedné tuny tužkových baterií zhruba 167 kg oceli, 210 kg zinku, 205 kg manganu, 15 kg niklu a mědi. Z dalších typů baterií pak také olovo, kadmium, kobalt a stříbro.
